Aleksander Kaczorowski, čtou I. Bareš a J. Vondráček : Pražský slabikář - Od Kafky k Havlovi a zpět

Hrabal to řekl za všechny: Praha má pro každý den zázrak.

Uznávaný polský bohemista se při pohledu na naše hlavní město nemůže vynadívat – a vynadivit. Multikulturní magie Prahy, která fascinovala opěvovatele typu Angela Ripellina či Petera Demetze, se podle něj v umění plně projevuje od roku 1913, kdy se tudy začal toulat stín zasmušilého Kafky následovaný bouřlivákem Haškem. Spletité cesty zdejší literatury pokračují neštěstím světového Čapka, pomýlením intelektuální levice, odchodem Peroutky, Škvoreckého a umlčováním dalších autorů „v likvidaci“ až k bojům o mravní prapodstatu Hrabalova či Kunderova díla. Kaczorowského „slabikář pro dospělé“ však pouze nepředkládá čtivé kapitoly z dějin moderního českého písemnictví zájemcům z řad Poláků, kteří chtějí znát víc než pivo, ale nabízí zázračné osvěžení paměti i nám. Vždyť doma není nikdo prorokem. Zvlášť v pupku Evropy, jenž si v posledních neuralgických sto letech prošel mnoha absurditami i frustracemi.
Mezi tvůrci polské školy literární reportáže, která nyní tak ráda komentuje český cvrkot, je Kaczorowski nejvlídnějším pozorovatelem. Prahu zbožňuje. Dokonce tvrdí: kdyby jí nebylo, musili bychom ji vymyslet.
„To nebyl můj slabikář. To byla má univerzita.“ (Mariusz Szczygieł, autor bestsellerů Gottland a Udělej si ráj)

Čtou Igor Bareš, Jan Vondráček
Délka nahrávky 8 hodin 11 minut

Aleksander Kaczorowski (* 1969)
Polský bohemista, novinář a překladatel původem z mazovského Żyrardówa vystudoval sociologii a slavistiku na Varšavské univerzitě. Pracoval v deníku Gazeta Wyborcza, poté ve vedení týdeníku Newsweek Polska a čtrnáctideníku Forum. V současnosti šéfuje čtvrtletníku Aspen Review Central Europe a přednáší na katedře slovanských literatur své alma mater. Magii našeho hlavního města stopoval i v práci Praskie łowy (2007). Bohumilu Hrabalovi, kterého spolu s texty Egona Bondyho a Josefa Škvoreckého překládá do své mateřštiny, věnoval portrétní monografie Gra v życie (2004) a Słodka apokalipsa (2016). Jeho občanské a umělecké hodnocení výrazných postav poválečné české literatury znají naši zájemci i z knih Ota Pavel: Pod povrchem a Havel: Pomsta bezmocných. Ta mu také vynesla Cenu Václava Buriana 2016 za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu.