Isaac Asimov, čte Martin Myšička : Nadace

Ani na předem vytyčené cestě k budoucnosti není nouze o překvapení a nebezpečí…
Dvanáct tisíc let trvající galaktické Říši by jen málokdo předpovídal brzký zánik. Když se takový člověk přesto objeví, dostane se mu okamžitě nálepky sýčka a pozornosti bezpečnostních složek. Jenže geniální matematik Hari Seldon vyzbrojený psychohistorickým modelem budoucnosti se bohužel nemýlí – a jedinou šanci, jak maximálně zkrátit nevyhnutelné období temna, které bude po rozpadu impéria následovat, představuje jím založená Nadace na planetě Terminus kdesi na okraji vesmíru. Tato vědecká instituce má za úkol uchovat kulturu a vědomosti předchozích věků a jednoho dne by se měla stát zárodkem Druhé říše. Jak ovšem dokládá příběh prvních dvou set let její historie, čeká ji na této cestě celá řada překážek, které sice „prorok“ Seldon předvídal, ale vypořádat se s nimi už musejí budoucí generace jeho následovníků…

První díl prozaické řady, která obdržela speciální cenu Hugo jako nejlepší sci-fi série všech dob. Její seriálovou podobu nyní uvádí společnost Apple.

Čte: Martin Myšička

Délka nahrávky: 9 hodin 10 minut

Isaac Asimov (1920–1992)
Jeden z nejznámějších autorů science fiction 20. století se narodil v Rusku jako Isaak Iudich Azimov, ale již o tři roky později se jeho rodiče přestěhovali do New Yorku, on sám se stal americkým občanem v roce 1928. Vystudoval chemii, a než se v roce 1958 stal spisovatelem z povolání, vyučoval deset let biochemii na Bostonské univerzitě. Dva výrazné proudy v Asimově rozsáhlém literárním díle představují povídky a romány pojednávající o robotech (proslulé jsou autorovy tři zákony robotiky) a cyklus próz o Nadaci, jehož základ tvoří trilogie – Nadace (1951), Nadace a Říše (1952), Druhá Nadace (1953) – oceněná později cenou Hugo za přínos žánru. Na nátlak vydavatele se Asimov k této sérii vrátil a rozšířil ji o další čtyři tituly. V 60. a 70. letech se na úkor své beletristické tvorby věnoval spíše literatuře faktu a psaní populárně naučných knih z oblasti astronomie, fyziky, historie, chemie, matematiky a biologie. Za román Ani sami bohové (1973), v němž se vyskytují autorem jinak spíše opomíjení mimozemšťané, získal prestižní ceny Hugo a Nebula. Dalším jeho dodnes oceňovaným dílem je Konec Věčnosti (1955), komplikovaný příběh o cestách časem a tajné organizaci, která ovlivňuje vývoj lidské civilizace tím, že neustále koriguje historii. Pod pseudonymem Paul French také napsal několik knih pro mládež, jejichž hrdinou je vesmírný dobrodruh Lucky Starr. Řada děl Isaaca Asimova se dočkala filmového zpracování, mezi nejznámější patří snímky Andrew – člen naší rodiny (1999) s Robinem Williamsem a Já, robot (2004) s Willem Smithem.