Franz Xaver Richter : La Deposizione Dalla Croce Gesu Cristo

Franz Xaver Richter (1709–1789) – pašijové oratorium La Deposizione dalla croce di Gesu` Cristo Salvator nostro (Snímání z kříže Ježíše Krista, Spasitele našeho – 1748). Libreto – Giovanni Claudio Pasquini Kateřina Kněžíková (Maddalena), Jaroslav Březina (Giuseppe d’Arimatea), Philippe Mathmann (Giovanni), Piotr Olech (Simone), Lenka Cafourková Ďuricová (Nicodemno), Czech Ensemble Baroque (orchestr a sbor), dirigent Roman Válek


Když se roku 1746 stal Franz Xaver Richter členem slavné mannheimské kapely, ocitl se v samém centru progresivního hudebního dění tehdejší Evropy, kde se v pomyslném kotli rodila nová epocha. Richter se však nikdy nevzdal tradičního barokního „řemesla“ a když se mu do rukou dostalo nejúspěšnější oratorní libreto G. C. Pasquiniho, zhudebnil jej zcela v intencích vlastního nezaměnitelného slohu, kombinujícího barokní kompoziční principy („fuxovské“ kontrapunktické sbory) s výdobytky nově nastupujícího klasicismu. Richter použil přepracovanou verzi libreta (1744) určenou pro J. A. Hasseho. La deposizione, jediné Richterovo italské oratorium, je velkopátečním přemítáním Ježíšových učedníků nad bezhraničností Boží lásky a nad utrpením Krista na kříži. Zaznělo patrně poprvé a naposledy na Velký pátek roku 1748 v mannheimském dvorním kostele Navštívení Panny Marie. Tato premiérová nahrávka pocházející z dílny Czech Ensemble Baroque je po štrasburském Requiem  dalším kamínkem, který tento soubor vkládá do mozaiky Richterova Světová premiéra jediného pozoruhodného a dosud neprobádaného díla.